2.5.12 Garbarek
Kedy |
02. 05. 2012 od 20:00 do 22:00 |
---|---|
Kde | Budapesť, Szent István Bazilika |
Vstupné |
60-80€ |
Autor | PiťoB |
Jan Garbarek a The Hilliard Ensemble : OFFICIUM NOVUM.
Když se podaří pojmout něco velmi starého nezvyklým způsobem, vznikne občas hodnota věru futuristická či spíše nadčasová. Přesně to se stalo, když v roce 1994 na albu Officium spojili Jan Garbarek a The Hilliard Ensemble teskné meditace jazzového saxofonu s velebností gregoriánského chorálu.
Když se podaří vytvořit něco nadčasového, málokdy to posluchači ocení hned. Deska Officium tvořila výjimku. Asi nikdo nečekal, že takhle křehká hudba převálcuje hudební svět. Stalo se, nadžánrová nahrávka dosáhla neuvěřitelného počtu dvou milionů (!) prodaných nosičů a strčila do kapsy leckterého provařeného popového interpreta.
Když se podaří vydat v „menšinových žánrech“ něco tak komerčně veleúspěšného, většinou to kritika odsoudí jako paskvil, muzak, podbízivost. I v tomhle představovali Garbarek a The Hilliard Ensemble ojedinělý jev. Většina kritiky předla blahem.Nahrávku velebili příznivci staré hudby, jazzmeni i zastánci té „sofistikovanější“ odnože new age.
Když se interpreti pokusí prvotní úspěch zopakovat podle podobného receptu, dá se právem čekat průšvih. Ne tak u Garbarka a The Hilliard Ensemble. Protagonisté se s delšími odstupy ke spolupráci vracejí a ani třetí deska nevyčerpala téma. Všechna uvedená „když“ spláchl absolutní ponor do hudby, hledaní tajemství sfér, schopnost všech pěti pánů snít v barvách a tónech a vydávat se na neprobádaná území.
Konstantami aktuálního alba Officium Novum i desek předchozích jsou Garbarkova mimořádná hráčská citlivost, schopnost nechat svůj nástroj souznít s lidskými hlasy. Nepřetlačovat je, nesólovat, ale vytvářet s nimi jemnou, ale pevnou tapiserii. A samozřejmě, ač to zní jako pěkná fráze, „andělské sbory“ The Hilliard Ensemble, v čele s přírodním úkazem brilantního kontratenoru Davida Jamese, který jakoby se tříštil v závratných výškách křížení gotické katedrály, i když ho posloucháte doma ve sluchátkách.
Officium Novum, jak hlásá název, ovšem přináší také novinky. Protagonisté jsou příliš poctivými hledači, než aby jenom přešlapovali na místě. Zatímco na původním Officiu převládaly úpravy „západního“ gregoriánského chorálu protkané saxofonem, Officium Novum rozšířilo záběr. Vydává se na východ až k byzantinským zpěvům, ještě mnohem hlouběji v čase (jedna sakrální skladba pochází až ze dvanáctého století) a to vše propojuje i se soudobou hudbou geniálního estonského skladatele Arva Pärta. Přitom vše zapadne do jedné půvabné mozaiky, ze které netrčí ostré hrany ani nevhodné barvy.
V čem je ukryté kouzlo nahrávky? Asi pro každého v něčem jiném, ale možná v pocitu svobody a prostoru. Na hudbu se můžete pečlivě soustředit a obdivovat proplétání melodických linek – nebo lze naopak mysl úplně vypnout a jen tak meditovat, relaxovat, vznášet se v průzračné kráse. Podstatou opravdového umění je volnost.